Dům, který se nalézá v blízkosti Moderního muzea a uměleckého centra LACMA, uprostřed mezi Los Angeles a Beverly Hills, musel projít velmi náročnou rekonstrukcí. Doprovázel ji i boj s místními památkáři, což by asi český stavebník nečekal.
„Přestavět dům je podobné jako napsat kvalitní televizní seriál,“ tvrdí Pavlína Moskalyková Solo, úspěšná Češka, která se prosadila jako scenáristka i ve Spojených státech. A s úsměvem dodává: „Jediný rozdíl je v tom, že jedna z těchto činností peníze pomůže vydělat a druhá je spotřebuje.“
Dům z roku 1924, v němž bydlí s manželem Matthewem a dvěma dcerami, postupně kompletně zrenovovala.
Při jeho obnově se snažili co nejpečlivěji dodržet historické prvky. Podařilo se jim to jak zvnějšku, tak zevnitř budovy. Stejně jako u filmu i při přestavbě domu věnovali se stavitelem - mimochodem renovuje i domy Nicholase Cage a Ridleyho Scotta - velkou pozornost detailům.
Nejlépe je to vidět třeba na ručně tepaném umyvadle z mědi na toaletě pro hosty ve tvaru oblouku či na splachovacím zařízení. Také kvalitní mahagonové obložení a mramorová deska umývacího pultu představují vkusnou součást vybavení. Mozaikové dlaždičky Walker-Zenger na podlaze pak završují eklektický styl.
K chloubám domu patří samozřejmě i moderně vybavená kuchyně, jejíž součástí je profesionální šestihořáková plotna značky Wolf, skříňová lednice a trouba ve stěně, nechybí pult k podávání snídaně. Z kuchyně je přímý vstup na zahradu s bazénem se slanou vodou a vířivou venkovní vanou Jacuzzi. Protější straně zahrady dominuje barbecue pro opékání pod širým nebem.
Když hraje světlo
„Zvláštní pozornost si v domě vyžádalo hlavně osvětlení. Snažili jsme se zachovat atmosféru doby, tedy styl art-deco, ale také pamatovat na funkčnost svítidel. Jsem filmařka, a proto vím, co může adekvátní světlo zdůraznit, nebo potlačit,“ vysvětluje Pavlína.
Výběr spousty světel a lustrů musela stihnout během krátké návštěvy Los Angeles, protože v té době natáčela Četnické humoresky na Moravě. „Neměla jsem čas procházet stovky speciálních obchodů. Jeden z nich jsem si vybrala a s jeho majitelem jsme zvládli vše během šesti dnů,“ vzpomíná dcera slavného režiséra Moskalyka.
V té době se ovšem dům spíše podobal základům filmových kulis v ateliéru než rodinnému sídlu. Původně bankéřský dům, v sedmdesátých letech chlouba designérských časopisů o amerických interiérech, nebyl během posledních třiceti let příliš udržován. Byl v zanedbaném stavu, navíc si nové bezpečnostní předpisy proti zemětřesení vyžádaly kompletní přestavbu, doslova „od podlahy“.
Památkáři jsou všude stejní
Dům má čtyřicet oken ozdobených okenicemi. I při detailním pohledu vypadají jako původní, včetně klik a kování.
„Mrzí mě, že jsme díky předpisům památkářů nedostali povolení vyměnit jednoduchá skla za dvojitá, bylo by to ekologicky funkčnější,“ stěžuje si Pavlína a zároveň nedokáže pochopit zdejší byrokraty.
„Vlastně obdivuji, jak slepě dodržují předpisy i za cenu, že to někdy nedává smysl. A neexistuje žádná možnost, jak je obejít.“
Precizní barevné sladění vybraných látek na žaluzie a nosné konzoly zdobí okna zevnitř. „Při jejich výběru mi pomáhala dekoratérka, která pracuje pro Toma Cruise. Byla už od něho vycepovaná, a tak šlo vše jako po másle, aniž bych u toho musela být,“ pochvaluje si.
Jednotlivým pokojům vévodí podlahy z dubového dřeva a až čtyři metry vysoké stropy. V předsíni je vložená mezi parkety ještě stylová okrasná dýha z tmavého mahagonu, která vytyčuje velikost případného koberce.
Uspořádání místností je pro tehdejší dobu typické, ale i dnes velmi praktické. Společenské místnosti, jídelna, kuchyně a knihovna v přízemí, v patře ložnice a koupelny.
V podkroví funguje ohromná místnost s nářadím na cvičení, dětským koutem a relaxačním zařízením. Celé přízemí je vybavené dobovými posuvnými dveřmi, jejichž bytelnost umožňuje rozdělení prostoru do menších místností.
Výjimku tvoří „létací“ dveře mezi kuchyní a jídelnou. Nemají kliku a lze je otevřít nohou v případě, kdy má člověk plné ruce.
České kořeny
Pavlína miluje hudbu, a tak není divu, že u piana má noty od Smetany, Dvořáka i jiných autorů. „Sama jsem hodně hrávala a teď se snažím, aby se to naučily i dcery. Češi mají proslavený talent k muzice, tak si myslím, že je povinností rodičů děti podporovat a pomáhat jim vytvořit si k hudbě vztah.“
Hudba však není to jediné, co jí připomíná život v rodné Praze. Miluje také české malíře, a tak na stěnách najdete obrazy od mistrů dvacátých let minulého století a hned vedle současné české umělce - Jíru, Kodeta, Komárka a další.
V příborníku nechybí ani klasika - cibulák a broušené sklo. Pavlína to komentuje s úsměvem: „Kdyby mi někdo před lety řekl, že se stanu majitelkou tohoto tradičního servisu, neuvěřila bych tomu. Můžou za to naši američtí kamarádi, kteří se zúčastnili filmového festivalu v Karlových Varech a přivezli mi jej jako vtipný a unikátní svatební dar.“
Režisérka v kuchyni
Kdo navštíví Pavlínu v losangeleské čtvrti Hancock Park, může mít štěstí jako já. Právě připravovala typicky české jídlo: španělské ptáčky. S profesionální rychlostí mávala ostrým nožem při krájení zeleniny ve stylu japonských kuchařských umělců z populárního televizního seriálu Iron Chefs. Maso rozklepávala s chutí a dodávala, že je ráda, že tak dlouho fotím, protože bude maso alespoň dokonale měkké.
Na otázku, kde získala vztah k vaření, podává jednoduché vysvětlení: „Táta byl vyhlášený gurmán, a tak já ho teď tady ve vaření zastupuji, když se sejdou jeho bývalí hollywoodští kamarádi jako režisér Ivan Passer s manželkou, herec Ivan Gvera, bývalý ředitel Semaforu Jirka Planner a jiní.“
Pavlína má však i novou lásku! Protože hodně cestuje, přistoupila na to, že po dokončení Humoresek koupí dcerám pejska. Samozřejmě všichni tvrdili, že se o něj postarají, ale dopadlo to jako v každé druhé rodině. Mezi psaním se mu musí věnovat a chodit s ním na procházky. „Mně to vůbec nevadí. Vždycky jsem chtěla ratlíka, tenhle je kříženec čau-čau a labradora. Je to pěkný chytrák. Říkáme mu Harley. Ještě si pořídím druhého, ten se bude jmenovat Davidson. Pak už si nemusím pořizovat motorku, o které jsem vždycky snila.“
Hollywoodská historie
Z každého pokoje tu dýchá tradice a historie. Vždyť tady také natočil v sedmdesátých letech Woody Allen svůj povídkový film Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu - a báli jste se zeptat (1972).
Přestože Los Angeles není starobylým městem, nabízí dům navíc jednu cennou vzácnost - výhled z podkroví na zdejší světově nejproslulejší historickou památku, monumentální písmena HOLLYWOOD.
„Jsem Pražačka každým coulem a to se nikdy nezmění, ale tady mám klid na psaní. Přestože si myslím, že každé místo na světě je inspirující, mám k této čtvrti navíc osobní vztah. Vdávala jsem se tady a po patnácti letech jsem se sem vrátila bydlet. Připomíná mi to tady Charlie Chaplina, Mary Pickfordovou a milované období Četnických humoresek!“ prohlašuje.
Co možná nevíte o majitelce a jejím druhém domověPavlína Moskalyková, dcera nedávno zemřelého režiséra Antonína Moskalyka, začala kariéru v roce 1971 jako herečka. Představovala Manču v Babičce. Od té doby jí film učaroval, ale především za kamerou. Proto se rozhodla pro studie na FAMU. Už šestnáct let žije v USA, kam odešla za svým mužem, který dává dohromady nové seriálové projekty, například známý seriál Dr. House. V Hollywoodu pracovala nejdříve jako asistentka režie a později samostatně natočila několik jednotlivých dílů pro televizní seriály - např. Love Street, Cross-Curent a další. Pro Českou televizi napsala seriál Četnické humoresky a v roce 2006 jej také režírovala. Její dům stojí ve čtvrti Hancock Park, která vznikla ve dvacátých letech minulého století a byla pojmenována po filantropovi a podnikateli G. Allanu Hancockovi. Ten zbohatl na naftových vrtech v okolí - 440 akrů parcel tehdy rozdělil na výstavbu rodinných domků, které navrhovali architekti jako Paul Williams, A. C. Chisholm a John Austin pro smetánku prvních pionýrů „města andělů“. Jejich seznam by se dnes četl jako slavný almanach Kdo je kdo? - Doheny, Chandler, Huntigton, Van Nuys a řada dalších věhlasných rodin. Byli prvními obyvateli a mnohé ulice, bulváry a čtvrti dodnes nesou jejich jména. Najdete zde mimo jiné i tradiční reprezentační sídlo losangeleského starosty. V ostrém kontrastu k většině z 88 losangeleských částí jsou domy v Hancock Parku posazeny daleko od ulice, telefonní a elektrická vedení jsou zakopána do země a ploty před hlavními vchody zakázány. |