Designéra Michala Froňka štvou v současné době diletantští majitelé domů a jejich nekritické nadšení pro barevné fasády všeho druhu. Ale najdou se i parádní kousky. Tím je například netradičně řešená autobusová zastávka na tahu mezi Humpolcem a Pelhřimovem.
PLUS
Zastávka autobusu u firmy Hranipex
Již poměrně delší dobu sleduji počínání humpoleckého architekta Luďka Rýznera, který se pochopitelně nesoustředí pouze na návrhy staveb v okolí svého působiště. Mě ale zaujala jeho nejnovější realizace na hlavním silničním tahu mezi Humpolcem a Pelhřimovem.
Drobná architektura typu zastávky autobusu bývá často podceňována nebo řešena systémovým designem.V tomto případě ale došlo k výbornému spojení architektury výrobního závodu firmy Hranipex, který je také návrhem stejného architektonického týmu, s designem atypické zastávky.
Krabička u silnice působí poměrně masivně, ale přesto velmi lehce. Její vnější pavučinovitý plášť je zhotoven z perforovaného plechu, vnitřek s pultovou střechou je naopak robustní. Celkový dojem ještě podtrhuje výrazná grafika, která dotváří tuto skulpturální hmotu. Radikální, kvalitní ukázka, jak podobnou problematiku řešit.
MINUS
"Veselé domy"
Nechci zobecňovat problematiku estetiky nátěrů fasád, určitě najdeme i zajímavé příklady užití výrazné barevnosti domů. Ve většině případů se ale jedná o diletantský přístup typu "ten dům je můj a nikdo mi do toho nemá co mluvit" nebo omyl s neodhadnutím malého vzorku v obchodě s nátěrovými hmotami. Uvědomte si prosím, že dnešní stálobarevné materiály budou zářit jako majáky nevkusu naší krajinou ještě hodně dlouho.
Kdo je Michal Froněk
|
S (ne)kritickým okénkem designéra Michala Froňka se budeme setkávat pravidelně každých čtrnáct dní.
