Tým polského profesora Michela Jamiolkowského našel dobré řešení. Předtím o ně usilovaly celé zástupy jeho kolegů, ale i zcela zjevných diletantů a snílků. Jejich řešení neměla daleko k románovým fantaziím. V průběhu let se vystřídalo na záchraně zvonice osmnáct komisí a vzniklo přes 9000 projektů na její záchranu. Zde jsou nejznámější z nich. Nejčastěji je mezi neúspěšnými řešiteli citován pětašedesátiletý čínský odborník Wang Č'-jüan. Bývalý důlní inženýr tvrdí, že italským úřadům předložil dvakrát návrhy, jak úklon věže zastavit. Jím navrhované úpravy jsou prý zcela totožné s těmi, které nakonec přinesly úspěch. "Nežádám peníze, požaduji jen uznání, že byla použita moje metoda," tvrdí. Mramorová zvonice fascinovala i jiné čínské odborníky. V roce 1998 přiletěl do Pisy profesor Cchao Š'čung. Tvrdil, že během své kariéry narovnal osmdesát pagod a věžovitých staveb. Požadoval pouhých deset měsíců k narovnání stavby. Ani on však u úřadů nepochodil. Stejně jako jeden indický inženýr, který navrhoval podepřít věž ohromným ocelovým slonem. Zástupci města však měli k nedůvěře plné právo. Ne každý zásah v průběhu let totiž splnil očekávání. V roce 1934 byl pumpován do zděných základů štěrk, to však vedlo jen k jeho ještě hrozivějšímu úklonu. V roce 1993 bylo narovnáno u severního úpatí věže 600 tun olověných prutů. Šikmá věž se o několik stupňů narovnala. Už o dva roky později však výkopové práce pro zajištěni podloží způsobily úklon o plných 2,5 milimetru, a to během pouhých dvou dnů. Urychleně se muselo navršit k severní straně dalších 200 tun olova, aby se zastavil pád. Na myšlenku zmrazit základy a zabránit tak vlivu otřesů tehdy raději experti rychle zapomněli. "Věž začala mít problémy od té doby, co se jí inženýři a architekti začali zabývat, tedy od poloviny 19. století," komentoval neúspěchy Piero Pierotti, profesor architektury pisánské univerzity. Tolik jednoduché vršení závaží. Další nerealizované návrhy však znějí mnohem bizarněji. Jistý Američan navrhl postavit druhou věž, která by se nakláněla opačným směrem. Podpírala by tak starou zvonici. Jiný návrh si představoval vzducholoď nad věží, která bude vyrovnávat úklon a vábit návštěvníky. Jeden hluboce věřící občan Pisy vymyslel ještě odvážnější řešení: věž bude podpírat obrovská socha svatého Rainiera, patrona města, jehož napřažená ruka bude věž podpírat. A co takhle zvonici odlehčit? Proto jiný nápad navrhuje vyvrtat do věže 10 000 děr, aby se přestala hmotná stavba bořit do země. "Největší paradox spočívá v tom, že věž má každý nesmírně rád. Každý si tedy myslí, že ví nejlépe, co je pro ni nejlepší," shrnul tyto pokusy italský inženýr Paolo Heiniger.
22. června 2001
