1. Správný substrát rozhoduje o úspěchu
To je sice rada takříkajíc "s křížkem po funuse", ale volba vhodného substrátu, do něhož se rostliny vysazují, je skutečně základem úspěchu - i potíží.
"Základním předpokladem pro zdárný růst v omezeném množství půdy je substrát dostatečně vzdušný, ochotně absorbující zálivkovou vodu a stabilizující výkyvy v hnojení dostatečným množstvím jílu, který zároveň brání také příliš rychlému vysychání," říká Jaroslav Malinkovič z břeclavského zahradnického centra.
"Kdo na substrátu při vysazování rostlin šetřil a použil třeba ten loňský nebo zeminu nakopanou někde na okraji pole (i tak se snaží někteří naši zákazníci šetřit), je poměrně obtížné přesně určit, proč se rostlinám nedaří."
2. Vody tak akorát
Pro rostliny je zálivková voda sice důležitá, ale všeho moc škodí. Pokud používáme samozavlažovací truhlíky, je třeba zalévat ze začátku sezony shora, teprve později, někdy v polovině června, jsou rostliny schopny zásobovat se samostatně pomocí knotů.
Za deštivého počasí je třeba vylévat nadbytečnou vodu ze zásobní nádrže. Rostliny v běžných nádobách zaléváme tak, aby substrát nebyl ani přemokřený, ani přeschlý.
3. Kondicionér pro rostliny
Už několik let se na našem trhu prodává půdní kondicionér (sorbent), který se přimíchává do půdy při výsadbě.
Speciální látka dokáže při zálivce absorbovat vodu (nabobtná jako houba) a poté ji postupně uvolňovat. Zejména v době, kdy kořeny rostlin zaplní celou nádobu, pomůže kondicionér zajistit rovnoměrnou distribuci vody.
4. Pravidelné hnojení
Pokud jsme rostliny vysadili do profesionálních substrátů, vystačí si s hnojivými látkami obsaženými v půdě několik týdnů. Asi od července pak musíme začít přihnojovat.
"Ideální je kapalné či rozpustným hnojivem při zálivce, například hnojivy z řady Kristalon. Pro většinu druhů je optimální jedna hnojivá zálivka týdně s koncentrací 0,1-0,2 procenta na litr vody, nejlépe dešťové. Čím jsou rostliny bujnější, tím je potřeba hnojit více, stejně tak přidáme hnojiva v obdobích, kdy hodně prší a voda nám ze substrátu vyplavuje potřebné živiny," radí Jaroslav Malinkovič.
Zprvu používáme hnojiva s vyšším podílem dusíku, aby přírůstky byly maximální, později přejdeme na typ hnojiva, kde je poměr dusíku oproti draslíku a fosforu už nižší, aby byla podpořena tvorba květů.
5. S dlouhodobým hnojivem opatrně
Kdo nechce myslet na pravidelné hnojení, může při výsadbě přidat do půdy speciální granule, které uvolňují živiny v nich obsažené v průběhu celé sezony.
Za příliš teplého počasí bezprostředně po výsadbě, kdy zelená hmota ještě nestačila přerůst nádoby, v nichž se kvůli tomu nadměrně ohřívá substrát, však může dojít k mnohem rychlejšímu uvolňování hnojiva a hrozí popálení kořenů. Proto zahradníci doporučují dlouhodobým hnojivem raději šetřit.
6. Pozor na nezvané hosty
U letniček a balkonovek se obvykle setkáváme s běžnými škůdci, jako jsou mšice a molice, jejichž identifikace nedělá většině pěstitelů problémy, stejně tak jako jejich likvidace vhodným postřikem.
Někdy se ale mohou vyskytnout i svilušky či třásněnky a zde už je rozpoznání napadení pro laika složitější. Rostliny se obvykle nevyvíjejí tak, jak by měly, často žloutnou, kroutí se či získávají matnější odstín. Pokud si nevíme rady, bude nejvhodnější požádat o radu v zahradnickém centru.
7. Optimální umístění
S nevhodným umístěním květin na místech s přílišnou vzdušnou vlhkostí a nízkou cirkulací vzduchu bývá spojeno napadení plísní šedou, padlím či houbovými chorobami.
V každém případě při prvních příznacích musíme upravit nevhodné klima, například přemístěním nádob nebo změnou zálivky, a chemickými přípravky rostlinu zachránit. Pokud ale neprovedeme zásah do nevhodných životních podmínek, náš boj bude s velkou pravděpodobností marný.
8. Když je kráse konec
Každá květina má tendenci vytvářet po odkvětu semeníky. Tvorba semen však rostliny zbytečně vysiluje, takže méně kvetou.
Zejména petúnie, kopretiny a některé muškáty je třeba odkvetlých květů zbavovat a podpořit tak novou násadu poupat.
9. Všudypřítomný plevel
Pokud jsme pro výsadbu místo baleného substrátu použili kompostovou zeminu, budeme pravděpodobně muset bojovat také s plevelem, jehož semena se mohou v kompostu vyskytovat.
V nádobách se plevel vyskytuje přece jen podstatně méně než na záhonech, odebírá rostlinám vláhu a živiny, proto je třeba jej pravidelně vytrhávat.
10. Kvetení ve vlnách
Některé květiny prostě ve vrcholném létě nekvetou. Nedělejte si z toho ale hlavu - jsou to druhy, které při vysokých teplotách nezakládají květy. Za trpělivost se vám odmění zase v září a obvykle vydrží kvést až do pozdního podzimu.
Více se dočtete v časopise Dům a zahrada 7/2008.
6. července 2008 1:00
